MilujuTeMiluju

Ve středu jsem měla konečně zase nějaké vzrušení a to hned celý den. Ráno se u nás stavovala Marika, hned potom jsem letěla na sraz s humanistou z LA a večer jsem se měla setkat s Carym, kamarádem z LA, kterého znám z Česka. Humanista byl moc milý chlapík jménem Philip. Bydlí v Beverly Hills a učí malé autisty. Má dceru, která je o rok starší než já a osmnáctiletého syna. Vzal mě do obřího nákupního střediska jménem Grove, je to teda spíš něco mezi Disneylandem, Epcotem a nákupním střediskem. Všude jsou krásné domečky a v nich obchody a pak je tam fontána co hraje podle hudby a podobné vymoženosti. Hodně zajímavý je tam ale jídelní kout, protože je ponechán ve stejném stavu jako v 60. Letech. Je tam taky trh se zeleninou a tak. Moc pěkný. Sice jsem si s sebou vzala foťák, ale chytře jsem si zapomněla doma v počítači paměťovou kartu, takže z toho dne žádný fotky nemám.

S Philipem jsme pořád jen povídali a povídali. Taky jezdí do Keni a ještě do Etiopie a Ugandy. V hnutí je od roku 1974 a zajímá ho hlavně politika a spiritualita. Je ale pořád jediným humanistou v LA, takže toho tady moc dělat nemůže. Hodně se ale zasloužil o výstavbu parku v Red Bluffu a spolupořádal Severoamerické humanistické fórum v New Yorku. Když jsem mu řekla o s vém nápadu, tak byl úplně nadšený, takže mě to moc potěšilo a muím se do toho pustit. Taky mě celkem dost utvrdil v mých názorech na Ameriku a Američany. Tak jsem z toho byla trochu vykolejená, protože jsem si myslela, že mám přeci jen extrémní a zaujaté názory… Vypadá to, že je to tu vážně tak o prachách jak jsem si myslela. ;)

Pak mě vzal na hamburger do Beverly Hills na Rodeo Drive, je to známé především díky Pretty Woman. Večeřeli jsme přímo naproti tomu hotelu, kde se to celé odehrávalo. Při večeři jsem potkala Philipa syna, jméno jsem okamžitě zapomněla… Je docela zvláštní, trochu do emo stylu, ale působil mile. Přinesl s sebou pejska své přítelkyně. Takového úplně maličkého, krásného, co se pořád nosí v ruce. Asi po půl hodině nám ale v restauraci oznámili, že ho tam mít nesmíme. Phillip si ho proto vzal a šel s ním přeparkovat auto. Když se vrátil, tak mi říkal, že ten pes stojí $1,500,- a že ho zkoušel dát na zem a on prej nechce chodit. Tak jsme se tomu strašně smáli. Prostě módní doplněk. Bylo mi trochu trapný, že za mě chtěla zaplatit, pak mi ale ukázal účet – ten hamburger stál necelý dva dollary. Tak jsem dost koukala, protože jsme byli fakkt v super luxusní restauraci. Vysvětlil mi, že brzy odpoledne tam mají takovéhle speciální slevy. Pak jsme se ještě šli podívat do toho hotelu a maličko se prošli. Asi tam ale budu muset stejně ještě jednou, abych vám to tam vyfotila.

Večer mě pak vyzvedl Cary a jeli jsme si dát vodnici někam k UCLA – místní univerzitě. Po vodnici ještě zmrzlinku a exkurzi po okolí jeho baráku. Celkem pěkný, ale oddělala mě klasická americká vlajka před vchodem. Docela fajn jsme pokecali, ale stejně byl takový nějaký nesvůj, prej má hodně práce do školy. Každopádně jsem byla moc ráda, že jsem ho viděla.