MilujuTeMiluju

Tenhle prispevek nebute tolik o Indii jako spis o tom k cemu jsem tady dosla uvnitr sebe. Diky praci na vyrovnavani a discipline v predchozich dvou letech jsem se velmi posunula smerem k vnitrni zmene. Drive jsem byvala hodne negativni hlavne ve vztahu k sobe same a vse jsem tak nejak vnimala skrz svuj negativni pohled. Dva tydny tu ted prochazim veskerou praci, kterou jsem za ty dva roky udelala a nestacim se divit k jakym zmenam v me osobnosti a chovani doslo! Nejenze jsem se zbavila zakladniho negativniho klimatu, ale dokonce mi zmizela vetsina negativnich myslenek o sobe same a jsem schopna se zcela prijmout takova jaka jsem! Tohle zjisteni me uplne naladilo na jinou frekvenci a nebyt neustale unavy, tak jsem opravdu stale stoprocentne stastna!

Ke vsemu tomuhle se jeste pridala zkusenost z transferu, ktery jsem delala nekdy pred tremi dny. Jiz delsi dobu se snazim odpovedet si na otazku ,,Jaka je pricina meho spatneho sluchu?”, uz jsem dostala nejake odpovedi, ale vetsinou ne zcela uspokojive, takze jsem si od tohodle transferu slibovala hodne. Zacala jsem ho tematicky u sebe v uchu a cely proces byl velmi zajimavy. Dostala jsem se na mesic a ke Slunci ke sve Vnitrni pruvodkyni. Te jsem se zeptala na onu otazku a cekala co mi odpovi, velmi jsem se snazila zcela vypnout vsechny racionalizace a rusive myslenky. Najednou to prislo, velmi silny negativni pocit projel celym mym telem a na mysl mi zacaly prichazet tyto informace jakoby je rikalo me telo: ,,cela leta jsi me plnila negativnima myslenkama, rikala jsi mi jak se nesnasis, jak by ses nejradeji zabila, jak jsi priserna, jak cele telo je priserne, nechutne, atd. Naprogramovala jsi sve telo timhle destruktivnim a degenerativnim smerem, ono jen plnilo to co jsi mu rikala.” Mela jsem uplne neuveritelne silny pocit az skoro bolest z toho jaka pravda se na me valila. Citila jsem to v celem tela a uvedomila si, ze vsechny moje problemy od nejakych 11-ti let – bolesti zad, spatny zrak, problemy s mocovym mechyrem, problemy se sluchem, se zazivanim, bulimie, proste vsechno tohle jsem si zpusobila jen a jen ja sama svymi negativnimi myslenkami o sobe same! Byla jsem z toho tak hotova, ze jsem skoro nemohla dal... Po chvili prozitku jsem se vzmohla na dalsi otazku smerem k me Vnitrni pruvodkyni, tentokrat jsem se ji zeptala ,,Co mam udelat pro to abych sve telo uzdravila?”. Odpoved znela ,,zacni milovat kazdou svou bunku v tele, kazdy organ, cele sve telo, neutapej se v negativnich pocitech a myslenkach, bud naplnena laskou, pak se uzdravis”. Takze juch. Vsechno tohle jsem uz samozrejme tak nejak vedela, ale ted jsem to prozila uplne naplno a byla si jista tou pravdou, ktera za tim lezi.

Pisu sem tenhle zazitek hlavne proto abych se podelila o to jakou vahu ma to co rikame svemu telu a sami sobe. Spoustu nemoci si muzeme rozvinout zcela sami a potom jen koukame, ze jsme nemocni, nechapeme proc a bezime k doktorovi aby nam na to dal nejake prasky. Jak jsem ale cetla v nekolika knizkach, napriklad od doktora Bernieho Siegela ,,Mir, laska a uzdraveni”, v ,,Ceste” od Brandon Bays nebo v ,,Doktorovi snu” od Adama, spousta nemoci je psychickeho puvodu a stejne tak si je muzeme ,,zazracne” psychicky vylecit. Samozrejme se clovek nemusi hned nenavidet aby do sebe dostal nejakou nemoc, staci v sobe potlacit nejake negativni emoce nebo mit jine psychicke problemy, ktere clovek neresi... Verim, ze tim, ze jsem na sobe zacala pracovat a zcela zmenila sve negativni naprogramovani, vyhla jsem se nejake vaznejsi nemoci, ktera by zrejme na muj vlastni povel prisla. Takze ted opravdu kazdou volnou chvilku pracuju na lecbe laskou a jsem vdecna za vsechny vnitrni objevy ;).

Vnitrni pruvodce je rizeny zazitek.

Transfer slouží k uspořádání psychického fungování. Nemá terapeutickou funkci, je určený k integraci mentálních obsahů (životopisných, situačních, náplní životních plánů atd.), směřuje k rostoucí integraci a vnitřní koherenci tak, aby vědomí bylo schopno rozšiřovat své možnosti.

Rano nas probouzi prinesena snidane. Vzdycky nam pak minimalne pul hodiny trva nez se na ni pripravime, takze ji vetsinou jime za studena. Vzhledem k mistni teplote ovzdusi nam to ale nijak zvlast nevadi. Po snidani bereme ajurvedske leky pripravene z bylin. Pred kazdym lekem delame zadost. Tyto zadosti jsou den ode dne silnejsi, predstavy jasnejsi a prozitky intenzivnejsi. Dostavame se hloubeji do do mist, kde se rozleha bezpodminecna laska ke vsemu, z techto mist vysleme zadost s takovym nabojem, ze nas to az dojme. Jsou to chvile, kdy stoprocentne verime v uzdraveni vsech trech a v inspiraci, ktera je vsude kolem nas i v nas. Jsou to chvile absolutniho stesti a naplneni. A pak spolknem ten prasek :). Nebo ho nechame spolknou Zdendu, kdyz podavame leky jemu. Vzhledem k tomu, ze prasku mame kazdy minimalne 5, jiste chapte, ze tento cely ritual nam zabere spoustu casu. Prasky navic bereme trikrat denne (po kazdem jidle), takze jsme tu v opravdu intenzivnim ,,spojeni":).

Pak pripravime Zdendu a mne na procedury. Ty trvaji vetsinou kolem 30-40 minut a nasleduje 30 minut odpocinku kdy celi od oleje lezime nebo sedime a cekame az se olej vstreba a budeme se moct umyt. Pri sve masazi casto delam jednu velkou zadost, obcas mi to prijde jako bych stravila celou tu masaz v zadosti:). Je to velmi inspirativni a hodne mi to pomaha na me ceste k uzdraveni. Po masazi jsem vetsinou tak vyflusana, ze ani myslet nedokazu:). Pak se jdeme myt. Zdendu dva chlapici prendaji na plastovou zidli a odnesou jako krale Zdenka XII do koupelny, kde ho myji. Ja se myju sama, vzhledem k mnozstvi oleje ve vlasech a vsude po tele mi to trva celkem dlouho, vlasy si myju samponem 3-4x, po dvou umytich jsou stale tak mastne, ze si po kontaktu s nimi musim myt ruce;). Myjem se tu kyblema, v jednom mam teplou vodu, kterou si ve druhym micham se studenou a pak se takovyn mensich kyblickem oplachuju, uz mi to celkem jde a zacinam se v tom dost vyzivat;). Po umyti nandame Zdendovi akupresuricke magnety a vubec se pripravime na cely den. Ja si vetsinou tak hodinu rozcesavam vlasy/dredy a ve finale stejne vypadam jak cerstve utekly chovanec psychiatrickeho ustavu.. Po hygiene si my s Honzou davame rutinku (pracujeme na krocich sve energeticke discipliny), jde nam to tu obema velmi dobře a mame z ni skvele pocity ještě hlubsiho spojeni :).

Pak uz je vetsinou obed, ktery Zdendovi prinasi do pokoje, my s Honzou na nej ale chodime dolu do minijidelny, kde se na nas pani kucharky krasne smeji a stale nam pridavaji. Jidlo je tu dost ostry, jeste jsme si na to nezvykli, pro Honzu to navic neni moc dobry a doktor mu proto zaridil min palive jidlo. Ne ze by se to ale vzdycky povedlo... Jime umytyma rukama (hlavne pravou;) ), k obedu mame vetsinou ryzi a nejakou zeleninu v omacce, lusteniny, atp. Nevim k cemu bych to prirovnala, Honza to spis nekdy vyfoti... Jidlu tu zacinam dost prichazet na chut, navic mne po nem vubec nepali zaha! I pres obrovsky vedro tu jim desne moc a tak hodinu před dalsim jidlem mam znovu hlad :). Po obede si jdeme vzit leky=udelat zadosti a dostavame caj s mlekem k svacine;). Ten uz mi tu taky naramne zachutnal. Pak ja vetsinou pracuju na pocitaci nebo na Zkousce a Honza odchazi na prochazky po okoli. Vetsinou ho nejak zaukoluju, aby koupil to nebo ono, ne ze bychom tu meli hlad, ale chute se tezko udrzuji ;). Nastesti se ladujem tak maximalne malymi bananky nebo dnes treba Honza prinesl Hroznove vino, 1kg v prepoctu za 15Kc no nekup to;). Kolem čtvrté odpoledne mám další proceduru - vykuřování uší. To je docela sranda, jsem pod takovou dekou a jedna buchtička mi drží něco zapáleného o ucha, pod tou dekou je spoustu kouře a já se nonstop dusím... Je to ale celkem mazec pro uši, mám v nich zajímavý pocity a dnes mi přišlo, že se mi při tom v levym uchu snizilo piskani... Po tehle procedure jsem vzdycky totalne zkourena, uplne mrtva, nemuzu myslet, jednat, nic. Jen lezet. Takze jsem jeste o to vic unavena a po ctvrte hodine nejsem schopna na pocitaci udelat prakticky nic.

Ani se nenadejem a prinasi nam veceri, pak nasleduje dalsi vlna zadosti a priprava na haji. Ja se pak uklizim mimo dosah pocitace, pracuju na Zkousce, takze hodne ctu to co jsem za posledni dva roky vyprodukovala, studuju psychologii a tak. Honza jde misto me na pocitac a Zdenda si dela rizene zazitky s mp3;). Kolem 10, 11 jdem pak hnipickovat. Behem dne si taky hodne povidame, takze mame v podstate vyplnenou kazdou minutu necim zajimavym/zabavnym/prospesnym. Celkove bych tedy nase dny zhodnotila jako uspokojujici:). V poslednich dnech jsem ale jaksi mene produktivni, je to zapricineny hlavne obrovskou unavou, kterou stále pocituju. Nevim uplne z ceho to je, ale asi se mi leci cele telo, obnovuji bunky a veskera energie je spotrebovana prave na tento proces, takze mi moc volne energie nezbyva... Proto mi taky publikace tohodle postu zabrala skoro tyden :(.

Doktor Bose je pry spicka ve svem oboru a leci se tu spoustu lidi s poruchou michy. Navic jsme zjistili, ze se ucil u nejakeho moc znameho ajurvedskeho zazracneho doktora, takze v nej mame bezmeznou viru. Je to moc fajn prijemny chlapik, ktery vypada o dost mladsi nez urcite bude. Prvni dva dny jsme dostali minipokojik v prizemi, protoze nahore nebylo misto. Tak to bylo vtipne, protoze s vozikem jsme se tam moc nehnuli, ale ted uz jsme v rozlehlejsim pokoji v prvnim patre a spolecnost nam tu dela banda obrich oranzovych (urcite humanistickych) mravencu :). Dobrou zpravou taky je, ze tu mame vetsi signal na internet a vcera jsme absolvovali I jeden videohovor bez preruseni! Zdendovi I me delaji jednou denne masaze. Mne I hlavy, coz se projevilo v nescetnych dredech v mych vlasech. Juch juch. Moje masaz je mega intenzivni, chvilkami opravdu bolestiva, zamerena na oblast patere, kde mam dve bolesti (nahore a dole). Doktor Bose rikal, ze mam nadeji se vylecit, ale ze to bude trvat delsi dobu, nic noveho pod sluncem, ze? A Zdendovi rikal, ze lecil podobne pripady a ze veri, ze mu muze pomoct. Taky jsme oba dostali kupu prasku a dalsich prirodnich produktu. :) Honza dostal zatim jen prasky a uvidi jak mu budou zabirat a podle toho mu nasadi procedury. Zatim to mame na priblizne dva az tri tydny a pak se uvidi.

Je nam tu blaze, ted kdyz uz jsme se na delsi dobu ubytovali, tak mame I prostor neco uzitecneho delat :). Hodne cteme, Zdenda posloucha Rizene zazitky, my s Honzou pripravujeme Zkousku a delame rutiny. Diky priprave Zkousky (shrnuti vseho co jsem za posledni dva roky udelala v ramci osobni prace), zjistuju neskutecny posuny, ktery se mi za ty dva roky staly. Asi nejvetsi je ten, ze jsem zacla verit, ze se mi muze zlepsit sluch. Pred dvemi lety jsem teprve zacinala resit, ze musim brat svuj sluch jako problem a rikat lidem, ze spatne slysim :)). Ani naznak toho, ze bych se mohla uplne uzdravit. Myslim, ze to jen doklada tu 180 stupnovou zmenu, ktera u me v teto oblasti nastala. Pak uz si taky ani nedovedu predstavit, ze jsem byla tak extremne negativni clovek :), hlavne co se me same tykalo! Ted to mam uplne jinak a prijdu si moc spokojena... Fakt zajimave zmeny, jen co je pravda! Tesim se az toho udelam vic a budu mit vic zaveru! Jeste me ceka precist dva obsahle sesity snu a poznamek z rutin :).

Hodne tady taky povidame, domluvili jsme se na absolutni otevrenosti, aby se nam spolecne lepe jednalo. Tak se tesime, jake budem delat spolecne ve vsem pokroky. Zdenda vse zvlada skvele, dokonce I nas dva s Honzou a to je myslim, fakt co rict :). Hodne povidame o vsem moznym, o nasi vire ve vyleceni, v sebe samy (vire I nevire), o tom jestli je clovek dobry nebo spatny, o zapadni vs. alternativni medicine, atd. Celkove mam tak trochu pocit, ze v zapadni medicine jde az prilis o penize a ne o celkove vyleceni. Ze vice zajmu je na tom aby byli lidi nemocni a museli si kupovat ruzne pomucky, pilulky, gely, atd. A tim I farmaceuticke spolecnosti dostali vic penez... Takze se tam tolik nepraktikuje holisticky pristup, I kdyz propojeni tela a mysli je uz dnes dokazano I vedecky... Tady je to jine protoze tu koukaji na cloveka jako na celek s tim, ze je vse propojeno a vse souvisi se vsim. No, budeme hodnotit az podle konkretnich vysledku ;). Ja osobne tak nejak verim tomu, ze se musim zbavit vseho negativniho v sobe (myslenek, pocitu, chovani, atd.) a to mi pomuze se uzdravit, protoze moje telo nebude muset zpracovavat ty negativni hovadinky a bude mit prostor pro lecbu. Zaroven bude muj organizmus cistej a pracovat na plny obratky, takze tam nebude ani skulinka pro nemoci. Tak ted pracuju na vnitrnim i vnejsim procisteni (viz.ty dredy) a tesim se co bude!

Honza se dnes seznamil se dvema mladymi Keralany, jeden se tu leci s kolenem, pry mel jit na operaci, ale po trech tydnech lecby tady je pry uplne ok a na operaci nemusi. Jsme moc radi, ze mame diky Honzovi dalsi mistni kamaradi, kteri jak vime, jsou k nezaplaceni!! Uz se moc tesime na spolecne zazitky! Pak se tu taky Honza seznamil s jednim pacientem ze Saudske Arabie, ktery je tady na doporuceni kamarada. Ten se tu tri tydny lecil s totalne zablokovanym krkem. Uz pry byl po dvou operacich, z nichz ani jedna nepomohla... Po tech trech tydnech tady ale prej hlavou zacal normalne kroutit a byl z toho paf, takze ted tuhle nemocnici vsem doporucuje. Tak to je trocha optimismu na zaver! Moc tu denne na vsechny vzpominame a tesime se ze spolecnych zazitku, ktery jsme pred odletem prozili! Moc liba a objima Misa (a samozrejme taky Zdenda a Honza)

PS: Fotky z nemocnice nauploadoval Honza na Facebook

Velmi necekane melo nase putovani vtipne pokracovani. Po celem dni procekanem u doktora, kdy jsme byli nevyspali a byla nam desna zima, a kdy nam bylo stale rikano, ze byt bude za chvili pripraven, se Honza se Sudhirem (mistnim humanistou, ktery nam tu se vsim pomaha) vypravili na byt podivat. Bohuzel byt opravdu nebyl obyvatelny, hlavne kvuli velkemu nanosu spiny na zemi i na stenach a bordelu vsude mozne. Vypadalo to, ze na to za cely den nikdo ani nehrabnul i kdyz nam ten majitel cely den rikal, ze bude za chvili pripravenej. Tak nevadi:) majitel nam nabidl at prespime v jinem prazdnem byte, kde bylo spiny min. Nakonec se to dalo zvladnout v pohode a s vdekem jsme kolem 1 rano usinali. V 8 jsme opet vyrazili na cesty - smer letiste v Dilli.

Tam to bylo opet vtipne, i pres predchozi ujisteni mailem najednou nechteli povolit Zdendovi aby odjel na svem voziku az k letadlu, a chteli po nem aby si ho nechal odbavit. Vzhledem k predchozim zkusenostem s prepravou jsme tohle v zadnem pripade nemohli dovolit a tak nastoupila asertivni Misa v cele sve krase a pekne to vynutila. Dalsi problem meli s nasimi tremi prirucaky, ktere chteli taky nechat odbavit, to uz na me bylo trochu moc:) Chudak pan to schytal az pak uz nic nerikal a mohli jsme v klidu jit. Na bezpecnostni kontrole pak jeste pro jistotu Zdendu sesadili z voziku aby se ujistili, ze nesedi na zadnem TNT;) a mohli jsme jit. V letadle nas pro zmenu pobavila letuska, která se zeptala ,,proc ten pan potrebuje vozik?“ a pak se snazila aby Zdenda poposel kousek ke svemu sedadlu, kam jejich superuzky vozik nemohl projet. :) Let nakonec probehl uplne v pohode, ja s Honzou jsme spali, Zdenda si hlavne cetl.

V Kochi na letisti sranda pokracovala, nejprve jsme zapomneli v letadle Zdendovu mikinu, která se bohuzel zatím nenasla :( a pozdeji jsme se fakt pobavili nad mistni toaletou pro vozickare, kam jsme s vozikem nemohli poradne zajet. Takze se Zdenda prevlikal napul vevnitr a napul venku. Pak jsme doplnili kredit, uz mame tri mistni sim karty, kdo chce cislo, napiste mi maila ;). No a jali jsme se volat nasemu doktorovi, ktery nam mel zaridit pobyt v ajurvedske klinice. Bohuzel se vloudila chybicka a v klinice nemeli volne misto ten vecer :(. Kazdopadne nam doporucil jeden moc hezky hotel, ktery byl sice total nad nas rozpocet I vkus, ale zase jsme si doprali hodne pohodli po narocne ceste. Navic jsme dostali pokoj pro vozickare, takze Zdenda byl nadmiru spokojen.

Druhy den rano jsme dalsim minitaxikem vyrazili na kliniku. Sotva jsme se do neho se vsim vesli, ale hlavne ze jsme jeli. Na klinice nam rekli, ze Honzovi tam nepomuzou, protoze se specializujou na nervovy onemocneni a Zdendovi daji zatim jen olej a ma prijit az pociti nejaky zmeny. No a mne rekli, ze mam brat pet dni prasky a dostavit se pak na kliniku na nejaky procedury. To nas celkem zarazilo a lehce zprazeny jsme jeli minitaxikem zpet, nevedouc kam, protoze do predrazenyho hotelu jsme fakt nechteli. Cestou jsme zavolali nasemu doktorovi aby nam poradil nejakou plaz pobliz, ze najdeme neco levneho tam u more. Doktor nam rekl, at jedeme jeste na jinou kliniku, ze tam zna vyborneho doktora osobne. A tak jsme se ocitli tady :)

PS: Fotky z letu a Dilli nauploadoval Honza na Facebook

Ahoj pratele moji nejmilovanejsi!

Jeste jednou bych vam prevelice chtela podekovat za vasi obrovskou podporu v poslednich dnech v Cechach. Velmi nam to pomohlo a namotivovalo nas to skvelym smerem. Osobne jsem z toho stale paf a tesim se jak to tu budu integrovat :)). Jiz jsme dorazili na misto a jsme zatim prechodne u naseho doktora v Delhi, cekame az nam pripravi byt, z pul hodiny se staly ctyri hodiny a byt stale nikde :). ale verime, ze brzy bude :)). Cesta byla dle predpokladu narocna, se Zdendou jsme vubec nespali, takze to ted dohanime :). Zdenda byl cestou uzasny, ctyri preklady z a do letadla zvladl bravurne. Tyto preklady z voziku na vozik do letadla nam taky krasne naservirovaly kulturni kontrast k pohledani. Aneb jak se k takove zalezitosti stavi Cesi, Fini a Indove :). Cechum bylo nejlepe rozumet, Finove byli dle meho nazoru nejprofesionalnejsi a Indu bylo nejvic (celkem kolem 8 lidi vs. v Cechach a ve Finsku 2) :)). Tak to jen pro pobaveni. Bohuzel se zaroven pri prevozu mechanickeho voziku (zrejme kdyz ho otvirali u letadla v Dilli) stala nemila vec a sice, ze se zlomily nejake soucastky u stupacky. Nic zavazneho, kazdopadne jsme hned od perzonalu (toho pocetneho) zjistovali co mame delat abychom provedli reklamaci. Tri lidi nam rekli, ze mame jit k desce Finnairu dole na letisti. Tak jsme celkem spokojene presli asi 2km dlouhou halu :) a u zavazadel nam bylo receno, ze nam zadnou reklamaci neudelaj, protoze ten vozik nebyl check-inovany a tudiz nema listecek (ten co maji vsechna zavazadla v zavazadlovem prostoru). Tak jsme se s nimi pul hodiny hadali a ve finale to vzdali s tim, ze bude snad Zdendova pojistovna shovivava a tu stupacku mu proplati i bez potvrzeni. Kazdopadne me mrzel ten jejich pristup, nekolikrat se zeptam, je mi neco receno jen aby se to pak ukazalo jako uplne mimo. Tak to byla jen takova mrzutost na privitanou :). Pak uz jsme si jen uzivali Sudhirovi ohromne vstricnosti a napomocnosti. Narvali vsechny zavazadla k nemu do auta a frceli neskutecne zasmogovanym a zaprasenym Dillim. Cestou jsme nekolikrat na sucho zakaslala a pomyslela si ,,sakra, jak tady ti lidi muzou zit" jen abych si vzapeti uvedomila, ze presne to sem prave jedu delat. Juch:)). Tak si to kompenzuju tim, ze se tesim na zitra do Keraly, kde bude cisty vzdousek, teplo, slunicko, palmy, atd. Tady je ted navic fakt celkem kosa, kdyz k tomu prictu nevyspani, tak jsem se po prijezdu k doktorovi klepala jak osika :). Ted uz je lip, trochu se desim noci, ale verim, ze zitra bude nejlip :).

Cestou jsme se Zdendou kratce debatovali o prani a o tom jak si kazdy vytvarime svuj svet (vnitrni i vnejsi). Ze nase myslenky a prani pritahuji okolni veci, takze se pak opravdu deje to na co clovek pred tim jen myslel nebo si to pral. Prikladem muze byt Zdendova cesta do Indie ;). Pred necelym rokem jsme v tehle mistnosti mluvilli o tom, ze bysme sem za doktorem mohli privezt Zdendu a ted tu opravdu s nami sedi :). Tak to byl velmi zajimavy pokec, rikali jsme si, ze kdyby tomu lidi stoprocentne uverili tomu, ze opravdu myslenky pritahuji cinny, tak by si mohli vytvorit suprovy zivot :)). Tak o tom jeste budem premyslet a pracovat na tom :). Dobra zprava taky je, ze doktor zkousel Zdendovi stlacovat ruzne body na rukou a Zdendu to desne bolelo, takze mame vsichni radost, ze by s temi Zdendovymi problemy opravdu slo neco delat :). Alespon co se akupunktury tady v Dilli u doktora tyce. Koukam, ze jsem toho napsala vic nez moc, tak se s vami loucim touto informaci :). Za chvili snad Honza priveze i Indicke sim karty, tak vam pak poslu cislo, at muzeme byt ve spojeni i tak. Miluju vas miluju Misa