Sunday, January 30, 2011

postheadericon Naše denní rutinka

Rano nas probouzi prinesena snidane. Vzdycky nam pak minimalne pul hodiny trva nez se na ni pripravime, takze ji vetsinou jime za studena. Vzhledem k mistni teplote ovzdusi nam to ale nijak zvlast nevadi. Po snidani bereme ajurvedske leky pripravene z bylin. Pred kazdym lekem delame zadost. Tyto zadosti jsou den ode dne silnejsi, predstavy jasnejsi a prozitky intenzivnejsi. Dostavame se hloubeji do do mist, kde se rozleha bezpodminecna laska ke vsemu, z techto mist vysleme zadost s takovym nabojem, ze nas to az dojme. Jsou to chvile, kdy stoprocentne verime v uzdraveni vsech trech a v inspiraci, ktera je vsude kolem nas i v nas. Jsou to chvile absolutniho stesti a naplneni. A pak spolknem ten prasek :). Nebo ho nechame spolknou Zdendu, kdyz podavame leky jemu. Vzhledem k tomu, ze prasku mame kazdy minimalne 5, jiste chapte, ze tento cely ritual nam zabere spoustu casu. Prasky navic bereme trikrat denne (po kazdem jidle), takze jsme tu v opravdu intenzivnim ,,spojeni":).


Pak pripravime Zdendu a mne na procedury. Ty trvaji vetsinou kolem 30-40 minut a nasleduje 30 minut odpocinku kdy celi od oleje lezime nebo sedime a cekame az se olej vstreba a budeme se moct umyt. Pri sve masazi casto delam jednu velkou zadost, obcas mi to prijde jako bych stravila celou tu masaz v zadosti:). Je to velmi inspirativni a hodne mi to pomaha na me ceste k uzdraveni. Po masazi jsem vetsinou tak vyflusana, ze ani myslet nedokazu:). Pak se jdeme myt. Zdendu dva chlapici prendaji na plastovou zidli a odnesou jako krale Zdenka XII do koupelny, kde ho myji. Ja se myju sama, vzhledem k mnozstvi oleje ve vlasech a vsude po tele mi to trva celkem dlouho, vlasy si myju samponem 3-4x, po dvou umytich jsou stale tak mastne, ze si po kontaktu s nimi musim myt ruce;). Myjem se tu kyblema, v jednom mam teplou vodu, kterou si ve druhym micham se studenou a pak se takovyn mensich kyblickem oplachuju, uz mi to celkem jde a zacinam se v tom dost vyzivat;). Po umyti nandame Zdendovi akupresuricke magnety a vubec se pripravime na cely den. Ja si vetsinou tak hodinu rozcesavam vlasy/dredy a ve finale stejne vypadam jak cerstve utekly chovanec psychiatrickeho ustavu.. Po hygiene si my s Honzou davame rutinku (pracujeme na krocich sve energeticke discipliny), jde nam to tu obema velmi dobře a mame z ni skvele pocity ještě hlubsiho spojeni :).

Pak uz je vetsinou obed, ktery Zdendovi prinasi do pokoje, my s Honzou na nej ale chodime dolu do minijidelny, kde se na nas pani kucharky krasne smeji a stale nam pridavaji. Jidlo je tu dost ostry, jeste jsme si na to nezvykli, pro Honzu to navic neni moc dobry a doktor mu proto zaridil min palive jidlo. Ne ze by se to ale vzdycky povedlo... Jime umytyma rukama (hlavne pravou;) ), k obedu mame vetsinou ryzi a nejakou zeleninu v omacce, lusteniny, atp. Nevim k cemu bych to prirovnala, Honza to spis nekdy vyfoti... Jidlu tu zacinam dost prichazet na chut, navic mne po nem vubec nepali zaha! I pres obrovsky vedro tu jim desne moc a tak hodinu před dalsim jidlem mam znovu hlad :). Po obede si jdeme vzit leky=udelat zadosti a dostavame caj s mlekem k svacine;). Ten uz mi tu taky naramne zachutnal. Pak ja vetsinou pracuju na pocitaci nebo na Zkousce a Honza odchazi na prochazky po okoli. Vetsinou ho nejak zaukoluju, aby koupil to nebo ono, ne ze bychom tu meli hlad, ale chute se tezko udrzuji ;). Nastesti se ladujem tak maximalne malymi bananky nebo dnes treba Honza prinesl Hroznove vino, 1kg v prepoctu za 15Kc no nekup to;). Kolem čtvrté odpoledne mám další proceduru - vykuřování uší. To je docela sranda, jsem pod takovou dekou a jedna buchtička mi drží něco zapáleného o ucha, pod tou dekou je spoustu kouře a já se nonstop dusím... Je to ale celkem mazec pro uši, mám v nich zajímavý pocity a dnes mi přišlo, že se mi při tom v levym uchu snizilo piskani... Po tehle procedure jsem vzdycky totalne zkourena, uplne mrtva, nemuzu myslet, jednat, nic. Jen lezet. Takze jsem jeste o to vic unavena a po ctvrte hodine nejsem schopna na pocitaci udelat prakticky nic.

Ani se nenadejem a prinasi nam veceri, pak nasleduje dalsi vlna zadosti a priprava na haji. Ja se pak uklizim mimo dosah pocitace, pracuju na Zkousce, takze hodne ctu to co jsem za posledni dva roky vyprodukovala, studuju psychologii a tak. Honza jde misto me na pocitac a Zdenda si dela rizene zazitky s mp3;). Kolem 10, 11 jdem pak hnipickovat. Behem dne si taky hodne povidame, takze mame v podstate vyplnenou kazdou minutu necim zajimavym/zabavnym/prospesnym. Celkove bych tedy nase dny zhodnotila jako uspokojujici:). V poslednich dnech jsem ale jaksi mene produktivni, je to zapricineny hlavne obrovskou unavou, kterou stále pocituju. Nevim uplne z ceho to je, ale asi se mi leci cele telo, obnovuji bunky a veskera energie je spotrebovana prave na tento proces, takze mi moc volne energie nezbyva... Proto mi taky publikace tohodle postu zabrala skoro tyden :(.


0 comments:

O MilujuTeMiluju

Puvodne blog o mem pobytu v LA, nyni sem davam predevsim prispevky o nasem pobytu v Indii, kam jsme se vypravili s pritelem Honzou a spolecnym kamaradem Zdendou za alternativni lecbou. Ja se lecim s poruchou sluchu, Honza s ulcerozni kolitidou (zanet tlusteho streva) a Zdenda s tezkou poruchou michy.

Fotky z Indie naleznete na Honzove Facebook profilu

Kategorie

O autorce blogu

My Photo
Míša
jsem humanistka z Ceske republiky, ktera miluje vsechny a vsechno (nebo se o to zatim aspon snazi), venuje se osobnimu rozvoji a spiritualite a ze vseho nejvic si preje stesti pro vsechny lidi kolem sebe (vsude na svete ;) ) Velkou inspiraci pro me je myslitel Silo (predevsim pak knizka Silovo poselstvi) a prace Skoly, ktere se rozviji v Parcich studii a reflexe vsude po svete. Viz. www.parkstudii.cz a www.silovoposelstvi.cz
View my complete profile
Powered by Blogger.