MilujuTeMiluju

V sobotu ráno jsem měla ještě trochu krizi když jsem si vzopomněla na to jak špatně to s Kennym zkončilo. Hlavně kvůli tomu, že jsem pořád věřila, že v něm je i jinej rozměr než jeho kreditní karta, ale asi jsem se zmýlila. Takže mě to prostě normálně bolelo a hrozně moc jsem potřebovala takový to pravý obejmutí od srdíčka. Prostě už se na vás do Čeech těším tak moc, že to ani popsat nejde :D.

Pak jsem chviličku pracovala na tom svým projektu, ale měla jsem hrozný nutkání to někomu říct, Honza ještě nemohl, tak jsem šla za Vojtou, ten mě ale lehce odbyl, což byla pro mě rána, protože tu jaksi nikoho jiného nemám. Naštěstí se minutku na to objevil Honzík a hrozně moc chtěl abych mu to řekla. Tak jsem byla šťastná a hrozně dobře a dlouho jsme pokecali. Pak přijela na návštěvu Marika, která se mezitím od nás odstěhovala. Říkala nám spoustu zajímavých a poučných věcí o životě tady. Čím dál tím víc mě utvrzovala v tom, že tu fakt jde všem jen o prachy a za ty si chtěj koupit i nás – buchty, aby si nás pak mohli dát. Nejhorší je, že oni si všichni hrajou na ty největší machry a snaží se pořád vychvalovat a ukazovat jak jsou nejlepší. Z čehož je nám samo na bliti a vůbec to na nás neplatí. Každopádně jim to nedochází. Pět minut po téhle rozmluvě jsem volala tomu Samovi – měl mě vzít večer na večeři na mořský plody. No a ten mi do telefonu začal vysvětlovat, že se hrozně bojí, že se do něj zamiluju. ☺ tak jsem se musela smát. Prostě další blázen!!!

Navíc mě pak ani nepřijel v domluvených osm vyzvednout, tak jsem ho už fakt nechápala. Ani mi to ale moc nevadilo, protože Marika s klukama přijeli z nákupu a udělali jsme si hody při vínku. Měli jsme různé dobrůtky – sýry, šunky, ovoce, atd. Pak dorazili kamarádi Petry, to je kamarádka od Vojtova spolubydlícího Martina. Petra žije v New Yorku a je produkční stejně jako Martin. Její kamarádi byli češi žijící tady a jeden amík, kterej kreslí. Byl to docela zajímavý večír, lehce jsem pokonverzovala, ale většinou jsem se spíše snažila zachytit alespoň něco ze společné konverzace, protože s mým sluchem je to celkem těžký. Pak dorazily jeětě Soňa s Broňou, jak jsem s nimi byla na těch horských drahách. S těmi jsem ale už moc nepokecala, protože chtěly jít za chvíli do baru a tak jsme šli. Marika mi půjčila svůj řidičák, abych se dostala dovnitř.

Před vchodem jsme potkali mého zatoulaného Sama, který mě měl v osm vyzvednout. Prý neměl auto, protože byl spolubydlící pryč a on si ho nemohl půjčit. A mě se prý nešlo dovolat. Hrozně se divil, že jsem na něj nebyla naštvaná, mě to bylo ale srdečně jedno. ☺ Pak mě doprovodil do toho klubu, v pohodě mě tam pustili. Chvíli jsme tam tak postávali, ještě jsem trochu pokecala s těma českýma klukama a snažila se jim vnutit, že si musíme jít zahrát beach volejbal. Tak jsme se domluvili. Pak byly ale holky Soňa s Broňou unavený a šlo se domů.

Sam nás ještě doprovodil a celou cestu něco hustil do Vojty. Ten ho pak ještě pozval nahoru a asi hodinu ho poslouchal. My jsme s Marikou mezi tím uklidili všechno po kalbě a chtěly jít spát. Šla jsem proto Sama vyprovodit, ve výtahu mi začal vysvětlovat, že si stejně myslí, že ho chci víc než on mě. Tak jsem se mu fakt už vysmála a on se nejdřív ujišťoval, že too fakt myslím vážně a pak najednou ke mně vykročil a chtěl mě začít líbat. Naštěstí jsem včas uhnula, vystrčila ho z výtahu a řekla mu bye bye. No fakt magor, chápete tohle někdo???